Moje první jaro - píše Nanu

English version

 

Haf! Tak mě tady máte. Musím vám taky napsat jak se jednoho dne stalo, že ten krásný chladivý snížek do kterého jsem se narodila jednoho dne roztál. To už jsem viděla víckrát, ale tentokrát roztál a žádný další už nenapadl. Místo bílé se začala země pod nohama trochu zelenat a zelenala se čím dál víc, až už to zelené bylo vyšší než já. Panička mi řekla že je to tráva a Kuli mě naučila že se ve vysoké trávě dá parádně válet po zádech, skoro jako ve sněhu. Jednou jsem v té krásně vysoké trávě našla krásně voňavou věc a tak jsem spojila příjemné s ještě příjemnějším a vyválela jsem se i v ní. To bylo fajn. Jediný kdo strašně hudral byla panička, no a páník vlastně taky. Kuli nehudrala, myslím že mi záviděla že tu mrtvou rybu nenašla první a nestihla se taky navonět. Zato se pak ale doma nemusela koupat kdežto mě hodili do vany a tak dlouho mě mydlili až ze mě tu namáhavě opatřenou přírodní voňavku úplně smyli. Od té doby se snažím najít něco podobně zajímavého, ale panička už má oči na stopkách a vždycky mi to zakáže.
Zjistila sem ale, že ani ta voda není tak špatná, jak jsem si původně myslela. Je totiž hrozné horko a když chodíme na procházku kolem řeky, tak se v ní moc ráda cachtám a někdy i plavu. Panička mi říká že jsem kachna, ale to není pravda protože kachny tam plavou taky a vážně vypadají úplně jinak než já. Mají i úplně jinak barevné chlupy. Nechtějí se se mnou vůbec kamarádit, když za nimi chodím, tak jdou pryč. Na rozdíl od ježka, to byl kamarád hned. Věřte nebo ne, přišel za námi až na zahradu. Kuli se s ním asi znala, protože mi ho hned běžela ukázat. Pak mi říkala že už ho jednou minulé jaro potkala na ulici, ale panička jí od něj vyhnala, i když se chtěli kamarádit, že prý má blechy. Tak byli oba potichu aby na tuhle návštěvu panička nepřišla, ale mně se ty jeho píchavé chlupy nelíbily a začala jsem na něj štěkat. To víte, bonzovat se nemá, ale hlásit se to musí. Panička přišla i s páníkem a když zjistili, že se Kuli kamarádí s ježkem tak ježka vzali do kyblíku a odnesli ho ze zahrádky pryč. To by tak hrálo aby se k nám do boudičky nastěhoval někdo kdo tak strašně píchá.

Hodně chodíme na procházky, teď skoro pořád k řece protože je horko. Ale někdy nás panička bere na cvičák a tam je teprve ta správná švanda. Je tam vždycky prima banda psích i lidských kamarádů a dokonce si občas můžu prolézt třeba tunel a navíc za to dostanu pochvalu. Je jen škoda že se u toho musím učit jezdit autem. To mě vůbec, ale vůbec nebaví protože mi bývá trochu špatně. Občas ze mě padá snídaně a tuhle ze mě vypadl i zub. Myslela jsem si že je to tím autem, jenže ty zuby mi nakonec vypadly všechny a autem to nebylo, protože mi padaly i doma. Jo, a místo nich mi narostly nové a větší. Mnohem líp se s nimi kouše do kostí a paničce do nohy když mi utíká. Taky se s nimi dá mnohem líp chytat míček a párat boty. To je ale taky asi tím, že rostu, panička říká že jako z vody, ale já myslím že mnohem radši rostu z piškotů. Dobře jsem jí prokoukla stačí když na ní udělám prosebný kukuč a k tomu se hezky postavím nebo přinesu míček a hned si se mnou jde hrát a určitě padne i nějaká ta piškota. To musím být ale ve střehu a rychlá, protože Kuli má piškoty taky ráda a u rozdělování je hned vedle. Ale ze všeho nejradši si lebedím u paničky na gauči. To si vám tam vyskočím, panička mě podrbe na bříšku a je to prostě bájo.

Takže to je asi zatím všechno, až budu psát příště, budu zase o něco větší. Haf.

FOTO

My First Spring - Nanu writes

Woof! So I am here again. I have to write to you what happened one day: That beautiful cool snow I was born into melted one day. I have seen that happen a couple of times before but this time it melted and no other appeared.  Instead of white the ground under our paws started to become green and the green was growing and growing until at last it was taller than me. Mistress told me it was called a grass and Kuli taught me that rolling in tall grass is almost as funny as in snow. One day I found in this tall grass a funny smelling thing and so joining good with better I rolled in that thing too. That was great. The only unhappy was my mistress, well, OK, master as well. Kuli wasn´t unhappy. I think she was envious that she didn´t find the dead fish first and couldn´t perfume herself too. On the other hand she didn´t have to take a bath at home, while I had to go into the bathtub where they put so much soap on me that the natural perfume completely disappeared. Since that time I am trying to find outside something similarly interesting but mistress is watching me closely and always chases me away from it. 
 But I did find out that the water is actually better than I thought. It is very hot weather and when we walk along the river I love to wade in it and sometimes I also swim. My mistress tells me I am a duck but I think it is not true because the ducks are swimming there too and they do look completely different from me. Even their coat is a different color. They don´t want to make friends with me when I try to meet them. The hedgehog is a different case, he wanted to make friend at once. Believe it or not, he came to visit us in our garden. I guess Kuli has met him before because she went to introduce us. Later she told me that she met the hedgehog last spring in the street, but the mistress chased her away from him because he is supposed to have fleas. So this time both Kuli and hedgehog were very quiet for mistress not to find out we had a visitor. However, I didn´t like his needle sharp coat and so I started to bark at him. You know, I know I shouldn´t have, but I simply had to tell the mistress. She came with the master and when they found out Kuli is making friends with the hedgehog, they put him in a bucket and carried him away from our garden. Well, I do not want somebody with needles instead of coat to sleep in our doghouse.

We go walking outside, almost everyday to the river because it is very hot. But sometimes we go to training field and there is some place for fun. Everytime I find them a lot of dog and human friends and sometimes I am even allowed to go through the tunnels and I am praised a lot. There is just one bad thing, that we have to go there by car. I don´t like that at all, because I am sometimes sick. Sometimes the breakfast is falling out from me and one time also a tooth did. I thought that I was very sick that time but the car apparently didn´t have anything to do with it because finally all the teeth fell out and eventually the new and bigger ones grew in my mouth. They are much more practical for bone biting and catching running mistresses legs. Also for retrieving the balls and eating shoes they are better. But probably I am better in all that just because I am growing, mistress says like a well watered plant. Well, I think I like to grow from the biscuits much better. I got her right, I just make my doggie eyes at her and I stand nicely or bring a ball and she goes to play with me and sometimes a biscuit comes too. But I have to be fast there because Kuli likes the biscuits, too and she is right next to me. But the best of all is my afternoon nap on the couch with the mistress. I just hop on couch, mistress scratches me on the belly and I am all happy.

Well, that´s all for now and next time I am writing here I´ll be a bit bigger again. Woof!

 

FOTO